Brighton viděl koncert Foo Fighters se dvěma Grohly

Šťastní diváci, kteří se včera dokázali dostat do intimního prostředí brightonského klubu Concorde 2, se od kapely dočkali zajímavého mixu hitů s raritnějšími skladbami. Zpestřením bylo i aktivní zapojení britského revivalu UK Foo Fighters, jejichž zpěvák si přímo na scéně vystřihnul i jednu z písní.

Foo’s před nadšením řičící fanoušky v zaplněném klubu na jižním pobřeží britských ostrovů předstoupili s úsměvem na tváři a všeříkajícím komentářem: „Když se tak dívám a poslouchám vás, vy jste ten důvod proč tu dneska jsme. Pokud jste nás už někdy viděli, asi to bylo ve větších prostorách. Co kdybychom si dneska dali pár kousků, který na takových místech moc nehrajeme? Šlo by to?“ naznačil směr celého večera Dave Grohl. A skutečně – hned první vytasenou peckou se ukázala být Enough Space z druhé řadovky, po které následovaly neméně vzácné I’ll Stick Around a See You. Právě po třetí zmiňované písni, doplněné o krátkou jazzovou pasáž, pánové nejspíše poprvé naplno pocítili neodmyslitelnou součást většiny klubových show – řádně houstnoucí dusno. „Začíná tady bejt pěkný vedro, to vám teda řeknu. Už teď tu na mě lítá váš pot, cejtim ho až v puse. Připadá mi to fakt nechutný,“ postěžoval si naoko Dave. „Ne, dělám si p*del. Miluju vás,“ dodal ale vzápětí.

Zpátky do Wembley?

Ani narůstající teplota s vlhkostí ale rozhodně neovlivnily pokračující příval raritních pecek. Naopak, kapela se znovu svižně vrátila do vod The Colour And the Shape a vytáhla New Way Home s Up in Arms. „Když jsme byli požádáni, abychom zahráli na nedělních Invictus Games, došlo mi, že jsme se tu fakt roky neukázali. S tím souvisel i nápad, že bychom měli zkusit předvést tu něco každej večer. Až do doby, kdy pojedeme domů,“ navázal frontman krátce poté a rovnou přitom naznačil i plány na zatím blíže nespecifikovanou sérii megakoncertů: „Je to tak trochu šance si vás omrknout, než spolu strávíme tejden ve Wembley,“ překvapil celý sál. Pro Foo Fighters by to znamenalo velký návrat na místo činu po dlouhých sedmi letech, kdy v červnu 2008 ve stejném chrámu odehráli dvě vyprodaná vystoupení, mimochodem zaznamenaná i na oficiálním DVD Live at Wembley Stadium.

Foo Fighters @ Concorde 2, Brighton (10. 9. 2014)
Enough Space / I’ll Stick Around / See You / New Way Home / Big Me
Generator / Rope / Learn to Fly / White Limo / Hey, Johnny Park!

Ale zpátky ke dni D (nejen) pro Brighton. Vložené slůvko volím díky druhému subjektu, pro který se stal včerejší večer doslova nezapomenutelným – britskou tribute skupinu UK Foo Fighters. Těžko říci, jestli členové tohoto úspěšného revivalu ze Severního Yorkshiru dopředu čekali, co bude následovat během koncertu, ať tak či onak ale byli v podstatě po celou dobu akce ve středu jejího dění. „Vážně bychom neradi něco podělali, tady před UK Foo Fighters. Úplně vidím ten jejich výraz: ‚takhle to ale v originále není‘,“ trousil Dave vtipně na jejich adresu. Ač se pak chvíli zdálo, že až na pár dalších dialogů při Big Me (slavnější verze Foo’s ptala té o něco méně „Tak co? Jak jsme si vedli?“) už mezi oběma partami zavládne „klid“, vydrželo tomu tak jen po White Limo.  „Dámy a pánové, přivítejte .. mě!“ ohlásil nejprve do davu Grohl a pokynul na Jaye Apperleye, svého britského dvojníka, aby si s kapelou přišel celou píseň odzpívat. Sám se věnoval jen kytaře a spokojeně pokyvoval: „Užil jsem si tří a půl minutovou dovolenou.“

Další průběh postupně nabídl už tradiční Generator, Rope a The Pretender, při níž se s kytarovým sólem předvedl vysmátý Pat Smear. Bouřlivou reakci fanoušků pozorně sledoval Dave Grohl, načež pro velký úspěch navrhl menší změnu plánu na zbytek programu: „Takhle bys to měl hrát pokaždý, lidi to žrali víc, než samotnou písničku. Fajn. Odteď bychom měli zkusit každej kousek zahrát trochu jinak než obvykle.“

A co Foo Fighters řekli, to taky dodrželi! Hned u navazující Learn to Fly nejprve zvládli postupně prakticky zdvojnásobit tempo, aby jí obratem proložili krátkou pauzou se slovy: „Rozehrajete to jak nejrychleji to jde, načež zjistíte, že je tu vedro jako kráva a jste rádi, když si odfrknete. Ideálně přidáte nějakej vtipnej komentář, počkáte na pocit jistoty, že se nezblejete a pokračuje se dál.“ a zase se naplno rozjeli do poslední pasáže. Cold Day in the Sun byla fanouškům pro změnu ohlášena jako Sunday Bloody Sunday (známý hit irských U2, pozn. red.) a doplnila jí sóla na klávesy a bicí, podobně jako třeba My Hero nefalšovaný rock ‚n‘ rollový jam.

Celý hlavní set v Concorde 2 uzavřela dvojice sladeb Hey, Johnny Park! a Everlong. Kapela pak sice na malý okamžik  zmizela do zákulisí, už za pár chvil ale byla zpátky s definitivní rozlučkou v podobě All My Life. Dave při jejím uvedení ještě alespoň na dálku pozdravil dle svých slov „zhruba dvě tisícovky lidí,“ které celé vystoupení poslouchali z prostranství před klubem a naposledy hrábnul do strun.

Už dnes večer čeká podobně bezprostřední a propocený zážitek na londýnský House of Vans, o report vás samozřejmě nepřipravíme ani v jeho případě.

Potvrzený setlist

Enough Space
I’ll Stick Around
See You
New Way Home
Up in Arms
Big Me (Věnováno UK Foo Fighters Tribute Band)
Generator
Rope
The Pretender (s mezihrami)
Learn to Fly
White Limo (vokály s Jayem z UK Foo Fighters)
Arlandria
Cold Day in the Sun
Dear Rosemary
Breakdown (cover Toma Pettyho a Heartbreakers)
My Hero
Hey, Johnny Park!
Everlong

All My Life

 

Foto: Foo Fighters Poland/Facebook, Foo Fighters/Facebook


O autorovi

, zaměstnaný neumělec, už od útlého věku příznivec rockové muziky. Dlouho jsou jeho favority britští Queen, i díky kterým se později seznamuje s Foo Fighters – a postupně jim propadá. V diskuzích a na sociálních sítích jej naleznete pod přezdívkou letha.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru ↑