Rozhovory Chris Shiflett

Publikováno 2. 5. 2016 | 20:35 | Tomáš Hajduk

3

Chris Shiflett: Sedět jen tak na zadku mi nevyhovuje

Jeho Foo Fighters si sice stále užívají zaslouženého odpočinku, Chris Shiflett sám se ale v žádném případě nenudí. Jak prozradil v nedávném rozhovoru pro server Gigwise, hudebních plánů pro letošní rok má hned několik.

Vlastně jen před pár dny, konkrétně 22. dubna 2016, si mohl s britskou punkovou formací Strange Bones odškrtnout první z nich – do světa se totiž podívalo nové EP God Save The Teen, které kytarista pomohl kapele stvořit v losangeleském studiu 606, navíc úplně poprvé v roli producenta. Jak si Chris sobě jinak netradiční úlohu užíval a na co dalšího z jeho „dílny“ se mohou fanoušci těšit, si můžete přečíst v následujících řádcích.

Jak ses vlastně poprvé dostal k Strange Bones?
Potkal jsem je díky mému dobrému příteli Richardu Connelovi, který jim dělá manažera. Několik let jsme spolu pracovali v Británii, navštívili hromadu zápasů Arsenalu – je jejich praštěný fanoušek. Mám za to, že někdy během loňska se zmínil, že se Strange Bones maká a že se chystají nahrávat. Zněli opravdu moc dobře, a tak jsem se s nimi potkal – bylo to v době, kdy Foo Fighters hráli v Milton Keynes. Slovo dalo slovo, o pár měsíců později se objevili v našem studiu ve Valley a společně jsme naťukli pár skladeb.

Co tě na nich tak zaujalo, že ses s nimi rozhodl navázat spolupráci?
Těžko to takhle vystihnout, zkrátka znějí jako vážně dobrá rock’n’rollová kapela. Byli nadšení a chtěli zamakat. Nikdy jsem jinou skupinu zatím neprodukoval, takže bylo celkem fajn nechat kytaru během nahrávání jednou ležet.

Jaký to byl pocit, sedět během natáčení na druhé straně?
Hele, vážně jsem si to užil, byla to zábava. Byli přesně takoví, jaké by sis je přál – parta mladých, opravdu nastartovaných kluků, kteří přesně věděli, co dělají. Z každé písně měli nacvičenu vteřinu za vteřinou, takže jsme se vlastně točili jenom na podchycení dobrého záznamu a následných vylepšeních.

V čem myslíš, že jsi byl přínosem pro jejich zvuk?
Nehodlám si nic přisuzovat. Jsou kapela, jsou to jejich písničky a je to jejich zvuk. Zkrátka jsem je jenom zachytil.

Chris Shiflett

Máš pocit, že jsi od producentů, se kterými jsi v minulosti spolupracoval, převzal nějaký dobrý či špatný návyk, tendenci?
To rozhodně! Jedna z věcí, které jsem si všiml u kvalitních producentů, byla jejich schopnost udržet ve studiu pozitivní atmosféru, náladu. Z vlastní zkušenosti vím, že právě tyhle faktory mohou člověka dost rozhodit – začne o sobě pochybovat a pak se naprosto utopí v myšlenkách. To pochopitelně nepomáhá ani trochu. Jeden z mých nejoblíbenějších producentů, se kterým jsem dělal na prvních dvou albech s Foo Fighters (One By One, In Your Honor), je Nick Raskulinecz. S ním člověk při nahrávání sfoukne pokus a on ho okamžitě povzbuzuje alá ‚TO BYLO SKVĚLÉ, VÁŽNĚ VYNIKAJÍCÍ .. zkusme si to dát ještě jednou!‘ Přesně ví, jak nabudit, podpořit.

Jak bys popsal ducha, náladu jejich EP?
Nebyl moc čas se nad něčím dvakrát zamýšlet. Strávili jsme celý, každý jednotlivý den drcením napříč melodiemi. A je z toho syrový materiál, který zní jako oni. Přesně takhle zní v té místnosti.

Jak vlastně punkeři z Blackpoolu reagovali na fakt, že se pohybovali v LA a natáčeli tam EP?
Byli naprosto v pohodě. Fungovalo to mezi námi naprosto bez problému, neděly se žádné výstřednosti. Nebyli nijak ohromení, prostě si to užili.

A co jejich potenciál? V čem jsou odlišní od ostatních skupin?
Mají potenciál podmanit si svět – uvidíš, že uběhne pár let a budeme jim naprosto otevření. Jsou mladí, mají toho hodně před sebou, ale určitě se vyvinou a kdo ví kam je budoucnost zavede? Je fakt, že nové muziky zrovna moc nezpracovávám, ale právě to bylo fajn na naší spolupráci. Protože jsem neměl porovnání.

Jakou satisfakci ti produkování kapel, ke kterým se jinak nedostáváš, přineslo?
Jsi v úplně jiné roli – roli organizátora. Jsi ten s nástěnkou, manažer a povzbuzovač, celý kolotoč udržuješ v chodu směrem vpřed. Když jsi s kapelou, sfoukneš své party a pak mizíš dozadu a procházíš si e-maily.

Na čem dalším aktuálně pracuješ?
Dělám na písničkách pro novou desku Dead Peasants, ale od momentu, kdy jsme přestali koncertovat s Foo Fighters, spoustu času věnuji i ladění svého podcastu (Walking the Floor, pozn. red.). Už máme za sebou pořádnou porci rozhovorů, které oživujeme a pouštíme do světa. Prioritou pro mě ale rozhodně jsou Dead Peasants, nové album a snad i pár společných koncertů. Sezení na zadku mi vážně moc nevyhovuje.

Chris Shiflett s country zpěvákem Bradem Paisleym během natáčení podcastu Walking the Floor

Foo Fighters aktuálně odpočívají, ale i přesto – nepřistihl ses už při psaní nového materiálu? Nebo je to něco, co potřebujete dávat dohromady společně v jedné místnosti?
Foo Fighters jsou Daveova kapela, prakticky všechno píše sám. Nad materiálem sedí vlastně pořád, takže jsem si dost jistý, že už teď má ve svým telefonu zásobu nových skladeb.

Jaké bylo sedět na druhé straně barikády v době, kdy se světem šířil nesmysl o vašem rozpadu a sólových kariérách?
Hele, už jsem si zvyknul. Tyhle dohady a zaručené zprávy se jednou za pár let vždycky objeví znovu. Už od doby, kdy jsem se k Foo’s připojil, se podobné zprávy sem tam našly. Po nějaké době už si vlastně jenom řekneš: ‚fajn, turné je za námi, spekulace jsou tady‘. Příští turné asi budeme muset pojmout jako reunion.

Kde se vzal nápad zareagovat tak parádním, drby rozstřelujícím klipem?
Je to sranda. Vlastně jsem o tom všem neslyšel do momentu, kdy mi Dave poslal textovku a v ní psal, že by chtěl na tohle téma natočit video. V dnešní době se to všechno vždycky odehraje strašně rychle.

Butch Vig prohlásil, že Dave pracuje na něčem s Foo Fighters nesouvisejícím. Můžeš nám k tomu něco prozradit?
Nemám tušení, vážně. U něj je to pravděpodobné vždycky. Dave má rozjeté pořád něco, ať už dělá na filmu, na televizním pořadu nebo čemkoliv jiném – zůstává zaneprázdněný a to konstantně.

Stále máte v plánu druhou sérii Sonic Highways? Nebo se snad v případě další studiovky vrátíte k obvyklejšímu pojetí?
Nevím, nemám tušení.

Momentka z klipu Foo Fighters, kterým kapela reagovala na spekulace o svém rozpadu

A kromě Strange Bones a vlastní tvorby, co jiného sis v poslední době poslechnul?
Je tu jeden zpěvák, skladatel z Texasu, jmenuje se Jack Ingram.. vychází mu nové album s názvem Midnight Motel a je vážně výborné. Deska Beach Slang, to samé. V posledních týdnech jsem se hodně zaměřil i na Merlea Haggarda, to pochopitelně souvisí s jeho úmrtím. Pak snad ještě nová alba od Chrise Stapletona a Sturgilla Simpsona – oboje neuvěřitelná.

Kdybys měl jmenovat svoje klasiky, alba ke kterým se pravidelně vracíš.. která by to byla?
Těmi jsou pro mě hodně tituly, na kterých jsem vyrůstal. Tipnul by sis, ke komu se vracím nejčastěji? Je to vlastně vtipné, protože tehdy jsem jim moc prostoru nedával.. Mám na mysli hlavně první dvě alba od Rainbow, pak hodně Thin Lizzy. Tvorba, která mě nasměrovala k muzice, tam je to jasné – The Beatles, The Rolling Stones, Kiss, Black Sabbath, Judas Priest.. asi tak.

A z literatury? Četl jsi v poslední době něco zajímavého?
Naposledy jsem si znova připomněl Fotbalovou horečku od Nicka Hornbyho, to bylo během jarních prázdnin a mé návštěvy zápasu Arsenalu. Zase jsem si uvědomil, jak moc tu knížku miluji. Dost narážek na celou řadu utkání posledních 20 let mi došlo až teď. Naopak, knížkou, kterou doporučit nemůžu, je The Hepatitis Bathtub and Other Stories od NOFX.. jde vlastně jenom o pozměněnou verzi The Dirt od Mötley Crüe.

 

Foto: Foo Fighters, Muzgazeta.com, Cobra Camanda Publicity, Lumi


O autorovi

, zaměstnaný neumělec, už od útlého věku příznivec rockové muziky. Dlouho jsou jeho favority britští Queen, i díky kterým se později seznamuje s Foo Fighters – a postupně jim propadá. V diskuzích a na sociálních sítích jej naleznete pod přezdívkou letha.



3 reakcí na Chris Shiflett: Sedět jen tak na zadku mi nevyhovuje

  1. Petr

    Fakt oceňuji všechnu tu práci, kterou si s tím vším překladem a vyhledáváním rozhovoru dáváš, ale hrozně mě štve užívání obecné češtiny při překladu. Skoro se to nedá číst. Ale díky aspoň za něco 🙂

    • Petře, moc díky za zpětnou vazbu, cením si jí. Téma užití obecné češtiny řeším vlastně s každým podobným textem, napříč webem najdeš užité jak nespisovné, tak spisovné tvary. Upřímně, poptávka a ohlasy se v tomhle směru natolik různí, že už si člověk kolikrát ani nevybavuje, v jakém tvaru článek vydal naposledy 🙂 Tvůj názor, spolu s několika dalšími, co dorazily například mailem, mne ale zase jen utvrdily v tom, že nemá smysl pěkný a čistý text deformovat (což mimochodem akorát přidělává práci). Web potřebuje mít jasné hranice co se do looku týče, a to nejen z pohledu grafiky, ale i textového obsahu a tento článek by mohl být dobrým „stavebním kamenem 🙂 Ještě jednou díky za pošťouchnutí, budu si pevně stát za tím, jak to vidím i já. Měj se fajn.

      • Petr

        Já to říkám z pohledu Moraváka, samozřejmě je to o zvyku a každému se líbí něco jiného. Mně to vetšinou taky až tak moc nevadí, beru to jako takové zlidštění textu, je mi jasné že Chris nemluví jako stroj, ale zrovna tady je toho až příliš. Každopádně díky moc za web a snahu kterou do něj vkládáš :). Taky se měj hezky 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru ↑