Historie

Kapitoly

První riskantní krůčky a debutové album
Druhé album, odchody i nové tváře
Pod křídly RCA s There’s Nothing Left to Lose
Epizoda s Queens of the Stone Age jako zlomový moment
Bez napětí k první koncertní desce
Echoes, Silence, Patience & Grace následovaná rekapitulováním
Veleúspěšné Wasting Light střídá plánovaná pauza

 

Za vznikem Foo Fighters se můžeme vydat zpět v čase až do roku 1994, kdy skupinu (tehdy ještě jako „one-man“ projekt) zakládá Dave Grohl.

Dave Grohl za časů Nirvany Už o několik let dříve si Dave příležitostně pronajímá studio, aby nahrál několik demoverzí a coverů oblíbených hitů (některé skladby v roce 1992 následně i vydává pod pseudonymem Late!), vlastní tvorbě se věnuje i během koncertování s Nirvanou. Před zbytkem kapely si však nápady nechává pro sebe: „Pro Nirvanu tvořil hlavně Kurt, což jsem s úctou respektoval a zároveň byl příliš vystrašený na to, abych něco svého předvedl,“ popsal.

První riskantní krůčky a debutové album

Po Cobainově smrti a následném rozpuštění Nirvany se Dave rozhoduje k riskantnímu kroku – odmítá pozici bubeníka v kapele Tom Petty and the Heartbreakers a vrací se do studia, kde v říjnu 1994 nahrává patnáct z celkových čtyřiceti písní, které během své kariéry doposud napsal. V každé z písní si sám obstarává vokály i hudební nástroje, pouze v rámci X-Static se části kytarových partů ujímá Greg Dulli z formace Afghan Whigs. Výsledek své práce Grohl dokončuje po pěti dnech ve studiu, aby následně několik kopií nahrávky předal přátelům a poprosil je o jejich názor.

Ačkoliv Dave doufal, že si udrží svou anonymitu a vydá nahrávky jen v limitovaném nákladu pod nic neříkajícím názvem Foo Fighters (odvozeno z označení neidentifikovatelných létajících objektů a různých leteckých jevů, které byly pozorovány spojeneckými piloty během druhé světové války), kolotoč, který se kolem záznamu v hudebním průmyslu strhl jasně naznačil, že realita bude nakonec trochu jiná.

Foo Fighters včetně bubeníka Williama Golsmithe.

I díky velkému zájmu nahrávacích společností Dave začíná sestavovat kapelu, která by nahrávku ještě více podpořila. Ze všeho nejdříve míří za svým bývalým spoluhráčem z Nirvany, Kristem Novoselicem, se kterým však po dohodě na minulé časy nenavazuje. „Pro mne i Krista by ta spolupráce byla naprosto přirozenou, skvělou věcí. Komukoliv jinému by však přišla zvláštní a mě osobně by zanechala v dost nepříjemné pozici. Teprve pak bych byl jak pod mikroskopem,“ popsal rozhodnutí sám Dave. Neodrazen neúspěchem zanedlouho naráží na členy rockové skupiny Sunny Bay Real Estate, baskytaristu Natea Mendela a  bubeníka Williama Goldsmithe. Vzhledem k ukončení činnosti jejich současné formace oba na Daveovu nabídku kývnou. Foo Fighters doplní také Pat Smear – kytarista, se kterým se Dave zná z doby, kdy Nirvanu doprovázel v rámci turné k albu In Utero.

Momentka z klipu Big Me Veřejný debut Foo Fighters odehrají 23. února 1995 v arkatském klubu Jambalaya, následují vystoupení v portlandském Satyriconu (3. března 1995) a klubu Velvet Elvis v Seattlu (4. března 1995). Dave během všech vystoupení odmítá poskytovat rozhovory, desku nechce propagovat na větších místech. Své první turné Foo Fighters zahajují na jaře roku 1995 jako předkapela pro zpěváka Mikea Watta, první singl This Is a Call vychází v červnu 1995. Album samotné spatřuje světlo světa hned o měsíc později, postupně jej dále doprovází singly I’ll Stick Around, For All The Cows a Big Me. Kapela v následných měsících poctivě koncertuje, v srpnu se mimo jiné poprvé představí na slavném Reading Festivalu.

[Nahoru]

Druhé album, odchody i nové tváře

Po turné na jaře 1996 Foo Fighters míří do studia Bear Creek ve Woodinville, kde s producentem Gilem Nortonem chystají své druhé album. Zatímco Dave Grohl opět napíše všechny písně, zbytek kapely se podílí na jejich aranžmá. Již téměř dokončené a zmixované nahrávky si Dave odváží do Los Angeles, aby zde dokončil své vokální a kytarové party. Během těchto prací a poslechu současného materiálu však zjišťuje, že není s podobou skladeb spokojen. Obratem tedy kontaktuje své spoluhráče a album společně nahrávají prakticky celé znovu. Při opakovaném natáčení však v Los Angeles chybí jeden článek Foo Fighters – bubeník William Goldsmith.

William Goldsmith během natáčení dokumentu Back And Forth

Goldsmith, který se o opakovaném nahrávání dozvídá dodatečně, je kontaktován Davem s tím, že vlastně není třeba, aby do Los Angeles jezdil – o některé z bubenických partů se Grohl postará sám. Značně šokovaný William se nedlouho poté setkává v Seattlu s Natem Mendelem, který mu skutečnosti zcela osvětluje: “On ti řekl, že znovu natočil jen některé z nahrávek? Nic takovýho, přetočil je všechny.“ Goldsmith celý vývoj pochopí jako podraz a okamžitě kapelu opouští. Dave sám později vysvětluje, že o zvuku bicích na albu měl konkrétní představy, které ale Goldsmithova práce nenaplnila. Rovněž postupem času přiznává, že se za svou neupřímnost cítí vinen: „Byl jsem tehdy nedospělý děcko,“ popsal. Zároveň ale obratem neopomíná dodat, že pro správný zvuk i úspěch chystané desky zkrátka udělal, co musel.

Během hledání náhrady za Goldsmithe Dave mimo jiné kontaktuje také Taylora Hawkinse, bubeníka kapely kolem zpěvačky Alanis Morisette. Na dotaz, zda by mu mohl někoho doporučit, přichází Davem nečekaná odpověď. Taylor se nabízí sám. Svou premiéru s Foo Fighters Hawkins absolvuje v květnu 1997, tedy v době vydání druhého alba The Colour and the Shape. Z desky postupně vychází singly Monkey Wrench, My Hero a Everlong.

Foo Fighters s nováčky Taylorem Hawkinsem a Franzem Stahlem Zatímco se zdá, že skupina konečně nachází potřebný klid, přichází další rána – svůj odchod spoluhráčům oznamuje Pat Smear. Vysvětluje jej všeobecným vyčerpáním a pocitem vyhoření. Zároveň však souhlasí, že s kapelou zůstane do doby, než za něj nalezne náhradu. Definitivně se loučí o čtyři měsíce později – během vystoupení Foo Fighters na MTV Video Music Awards v září 1997 divákům oznamuje svůj odchod, a zároveň rovnou představuje svého nástupce. Tím je Franz Stahl, bývalý Davův spoluhráč ze skupiny Scream. Stahl s Foo Fighters vystupuje několik měsíců, podílí se na přípravě písní pro filmy Akta X (Walking After You), Godzilla (A320) a Vřískot 2 (Dear Lover).

[Nahoru]

Pod křídly RCA s There’s Nothing Left to Lose

V roce 1998 Foo Fighters míří do Virginie, domovského státu Davea, kde chtějí zahájit práce na třetím albu. Celá kapela však postupně zjišťuje, že oba autoři (Grohl se Stahlem) nejsou během psaní materiálu schopni najít společnou řeč. „Tehdy to vypadalo, jako bychom my tři šli jednou cestou a Franz úplně jinou,“ popsal Dave pro magazín Kerrang!. Další zásadní rozhodnutí na sebe nenechává dlouho čekat – Dave Stahla z kapely vyhazuje. Z tohoto kroku je pochopitelně silně rozrušený, přeci jen se s Franzem znají od dětství. Ještě o něco hůře se cítí v okamžiku, kdy se mu ozve Nate Mendel s tím, že rovněž odchází. Své rozhodnutí vrátit se k Sunny Day Real Estate si však hned druhý den rozmýšlí.

Foo Fighters, kteří tak zůstávají triem, několik dalších měsíců věnují přípravám třetí řadovky. There’s Nothing Left to Lose natáčí v Daveově domácím, osobně vystavěném studiu. Ještě před vydáním alba je ale zapotřebí řešit vynucenou změnu vydavatele – po vyhození prezidenta Garyho Gershe se Foo Fighters rozchází s Capitolem a podepisují kontrakt společnosti RCA. Ta později získá práva i na nahrávky, které vyšly právě pod Capitol Records.

Jakmile kapela zdárně dokončí nahrávání There Is Nothing Left To Lose, kterou kromě nezapomenutelného přebalu s Daveovým tetováním na veřejnosti doprovodily singly Learn To Fly, Stacked Actors, Generator, Breakout a Next Year, získává konečně čas na hledání kolegy-kytaristy. Díky konkurzům a zkouškám s celou řadou hráčů se Foo Fighters setkávají s Chrisem Shiflettem, kytaristou formací jako Me First, the Gimme Gimmes či punkovou No Use For a Name. Obě strany se nejprve dohodnou na spolupráci pro živá vystoupení a turné, při přípravách čtvrtého alba se však Shiflett stává členem na plný úvazek.

Foo Fighters již s kytaristou Chrisem Shiflettem

Kolem roku 2001 Foo Fighters navazují spolupráci s členy legendární rockové formace Queen, Brianem Mayem a Rogerem Taylorem, která se po několika společných vystoupeních mění v blízké přátelství. V březnu téhož roku uvádí Dave Grohl s Taylorem Hawkinsem Queen do rokenrolové síně slávy, oba členy „královny“ navíc doprovází při následném vystoupení s písní Tie Your Mother Down. Kytara Briana Maye se naopak objevuje v coveru písně Pink Floyd Have A Cigar, který Foo Fighters připravují pro soundtrack k filmu Mission Impossible 2, skladbě Tired Of You či ve výstřižku Knucklehead. Obě formace spolu občasně vystupují při různých příležitostech, jako jsou VH1 Rock Honors, iTunes Festival či koncertech Foo Fighters v Hyde Parku a Milton Keynes.

Dave Grohl s Brianem Mayem z Queen (Květen 2006)

[Nahoru]

Epizoda s Queens of the Stone Age jako zlomový moment

Dave s Queens Of The Stone AgeBlíží se konec roku 2001 akapela se svolává, aby započala přípravy čtvrtého alba. Po čtyřech měsísích strávených ve studiu v Los Angeles Foo Fighters desku sice dokončují, avšak víra v její dobrou prodejnost je minimální – nahrávka pořád nezní tak, jak by měla. I díky nenaplněným očekáváním a všeobecně dusné atmosféře si Dave nachází odbočku – pomáhá formaci Queens of the Stone Age s přípravami jejich desky Songs for the Deaf. Jakmile je album dokončeno a obě kapely vyráží na svá turné, přiblíží se krizový moment. Foo Fighters jsou díky velkému napětí mezi jednotlivými členy na pokraji rozpadu.

Posledním možným „odrazovým můstkem“ se pro skupinu stává vystoupení v rámci Coachella Festivalu. Dave svolává Taylora, Natea a Chrise s tím, že jeden den odehraje koncert s Queens of the Stone Age a druhý s Foo Fighters. I díky možnosti přímého srovnání se Grohl rozhoduje – Foo Fighters musí pokračovat. Kapela konečně nachází společnou řeč a rozhoduje se znovu natočit téměř celý, pro nové album přichystaný materiál. Právě fungující spolupráce při opětovném nahrávání One by One v Daveově domácím studiu ve Virginii definitivně rozhoduje o osudu Foo Fighters.

Momentka z klipu k písni All My LifeČtvrté řadové album One by One konečně vychází v říjnu 2002, úspěšně jej propagují singly All My Life, Times Like These, Low a Have It All. Původní přepracovaný materiál (kapelou označovaný jako Million Dollar Demos) světlo světa, až na několik uniklých útržků, nespatří.

Prakticky po celou dobu své působnosti se Foo Fighters drží stranou politického dění. I přesto však v roce 2004 Dave veřejně podporuje prezidentskou kampaň Johna Kerryho – mimo jiné i díky zjištění, že George W. Bush užívá Times Like These v kampani své. Účastní se několika shromáždění, v některých případech odehraje akustické sety. „Těžko můžete prezidenta zastavit, aby nevyužíval vaše písničky. Proto jsem se sebral a raději je zahrál lidem kolem Johna Kerryho, kde si myslím, že jejich sdělení bude dávat vetší smysl,“ popsal sám Dave. Zbytek kapely jej doprovází při mítinku v Arizoně, během kterého probíhá i jedna z prezidentských debat.

Foo Fighters s Johnem Kerrym

[Nahoru]

Bez napětí k první koncertní desce

Po více než roce a půl stráveném na turné propagujícím desku One by One Dave nechce Foo Fighters okamžitě hnát do nahrávání dalšího alba a přemýšlí nad vydáním vlastího, akustického materiálu. Postupem času se však do projektu zapojuje celá kapela – nové album bude rozděleno na dvě části, rockovou a akustickou. Nahrávání opět probíhá v Los Angeles, ve vystavěném studiu 606 West. In Your Honor vychází v červnu 2005, singly se stávají písně Best of You, DOA, Resolve, No Way Back/Cold Day in the Sun a promosinglem skladba Miracle.

Během září a října 2005 skupina podniká společné turné s alternativně-rockovou formací Weezer, oba interpreti vystupují jako headlineři. 17. června 2006 Foo Fighters odehrají svůj doposud největší koncert v londýnském Hyde Paku, mezi hosty nechybí Lemmy z kapely Mötorhead (společně zahrají Shake Your Blood z Daveova alba Probot) či Brian May a Roger Taylor z Queen (předvedou mix We Will Rock You a Tie Your Mother Down).

Foo Fighters na akustickém turné k desce In Your Honor

Jako další formu podpory alba In Your Honor kapela v létě 2006 organizuje krátké akustické turné. Ke stávajícím členům se pro koncerty připojuje Pat Smear, který kapelu posílí jako další kytarista, Petra Haden, která akustický set doplní o houslové party a vokály, Drew Hester o bicí nástroje a Rami Jaffee z The Wallflowers o klávesy, respektive piano. Zatímco se většina setu soustředí na akustickou část alba In Your Honor, skupina příležitost využije i k zahrání méně známých písní jako Ain’t It the Life, Floaty nebo See You. Nechybí ani Marigold, píseň známá jako B strana singlu Heart-Shaped Box od Nirvany.

V listopadu 2006 Foo Fighters vydávají své první koncertní album, Skin and Bones. Deska obsahuje patnáct písní nahraných během tří akustických koncertů v Los Angeles.

[Nahoru]

Echoes, Silence, Patience & Grace následovaná rekapitulováním

Ze skvělého klipu k písni Long Road To RuinPro nástupce In Your Honor se kapela opět dává dohromady s producentem desky The Colour and the Shape, Gilem Nortonem. Echoes, Silence, Patience & Grace vychází 25. září 2007, přičemž první singl The Pretender rádii vyhrává již od srpna. Právě The Pretender po polovině roku 2007 úspěšně vévodí i Modern Rock žebříčku magazínu Billboard, a to po rekordních 19 týdnů. Druhý singl Long Road To Ruin vychází v prosinci 2007, podporuje jej i povedený klip režírovaný dlouhodobým spolupracovníkem Jesse Peretzem.

Světové turné na podporu nového alba Foo Fighters startují v říjnu 2006 – kapela se zastavuje ve Spojených státech, Kanadě, Evropě, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu, během svých cest jako headliner hraje i na Virgin Mobile Festivalu v Baltimoru. V rámci vystoupení na evropských MTV Music Awards navíc přichází zpráva o novém „přírůstku“: k Foo Fighters se opět jako stálý člen vrací Pat Smear. Echoes, Silence, Patience & Grace mezitím slaví zasloužené úspěchy, přichází i pět nominací cen Grammy. Foo Fighters nakonec ukořistí ceny za nejlepší rockové album a nejlepší rockové vystoupení (za skladbu The Pretender), zatímco nedojde na ocenění za album roku, respektive nahrávku roku a nejlepší rockovou píseň (obojí za The Pretender).

Kapela během příprav Echoes, Silence, Patience & GraceUž během turné k Echoes, Silence, Patience & Grace Foo Fighters píší a na zvukových zkouškách nacvičují nové písně. Krátce po konci turné v září 2008 kapela oznamuje delší přestávku od koncertování a ve studiu 606 nahrává na 13 nových skladeb. Zatímco se nejprve uvažuje o vydání nového alba již v roce 2009, nakonec je většina připraveného materiálu uložena do šuplíku a s přípravami se nijak nespěchá. Celkem na tři písně ze třinácti později dojde při vydání kompilace Greatest Hits (Wheels a Word Forward) a alba Wasting Light (pro album upravená skladba Rope).

Kompilace Greatest Hits vychází 3. listopadu 2009, historii kapely mapující hity doplňují již zmíněné nové písně Wheels (zároveň jako singl) a Word Forward. V říjnu 2009 Foo Fighters k uvedení alba hrají v rámci internetu živě přenášené vystoupení, během kterého zazní i písně na přání.

[Nahoru]

Veleúspěšné Wasting Light střídá plánovaná pauza

Gang opět pospolu: Dave Grohl s Krisem Novoselicem a Butchem VigemPráce na v pořadí sedmém studiovém albu kapela zahajuje v srpnu 2010, na pomoc si zve producenta Butche Viga, se kterým již spolupracovala na dvou novinkách z alba Greatest Hits. Nová deska je nahrávána přímo v Daveově garáži, pouze za pomocí analogového zařízení (analogově je nahráno celé album až do závěrečného masteringu). První singl Rope vychází v únoru 2011, samotné album Wasting Light jej následuje 16. dubna 2011. Už umístění v žebříčku Billboard zdůrazňuje velký zájem o nový titul – deska debutuje na první příčce, což se Foo Fighters daří vůbec poprvé za celou dobu existence.

Kromě Wasting Light Foo Fighters navíc vydávají dokument, jež chronologicky mapuje celou jejich kariéru. Snímek Back and Forth režírovaný Jamesem Mollemem nabízí unikátní pohled na jednotlivé, více či méně zásadní okamžiky – od rozpadu Nirvany a smrti zpěváka Kurta Cobaina, přes formování Foo Fighters, strasti, neshody, až po stav v roce 2011. V dokumentu formou rozhovorů promluví současní i bývalí členové kapely či producent Butch Vig. Svůj debut si snímek odbývá 15. března 2011 na festivalu SXSW v Texasu, na DVD se dostává v červnu 2011.

Foo Fighters Grammy 201221. května 2011 Foo Fighters vévodí Hangout Music Festivalu v Alabamě, 4. června 2011 překvapují diváky nečekaným vystoupením na 2011 KROQ Weenie Roast. 2. a 3. července 2012 následují dva velké koncerty na Milton Keynes National Bowl, mezi hosty nechybí hvězdy jako Alice Cooper, Seasick Steve či John Paul Jones. V chicagském Grant Parku 7. srpna 2011 září v programu závěrečného večera slavného festivalu Lollapalooza, kde část svého setu hrají v silném lijáku.

V únoru 2012 se formace ukazuje na 54. ročníku cen Grammy, kde živě hraje skladby Walk a Rope (remixovaná verze, hostem deadmau5). Foo Fighters během večera získávají celkem pět cen ze šesti, konkrétně za nejlepší rockové vystoupení, nejlepší hardrockové a metalové vystoupení, nejlepší rockovou píseň, nejlepší rockové album a nejlepší dlouhometrážní hudební video (za Back and Forth).

27. srpna 2012 Foo Fighters vystoupením na Reading Festivalu uzavírají své evropské turné, v rámci kterého se mimo jiné po letech podruhé podívali i do České republiky. Během večera kapela hraje i velký výběr raritních a dlouho neuvedených písní (kupříkladu Winnebago). Fanoušci pomalu začínají tušit, že se blíží delší období klidu.

Foo Fighters vystoupili podruhé v Praze, fanoušky potěšili v pražské O2 Areně

Po několika koncertech v Americe Foo Fighters přijímají pozvání na Global Citizen Festival, který se uskuteční 29. září 2012 v newyorském Central Parku. Festival si dává za cíl úspěšný boj proti světové chudobě, uspořádaná akce v tomto směru napomohla více než 1,3 miliardy dolary v přislíbených prostředích. Během večera kapela hraje zkrácený, přibližně hodinový set, Dave Grohl několikrát naznačuje plánovanou pauzu. „Nevím, přesně kdy, ale uvidíme se. Jdeme na to, tohle je vaše poslední šance,“ končí spekulace před závěrečnou Everlong. Přestávka se pro Foo Fighters i jejich fanoušky stává skutečností, což Dave také potvrzuje v rámci sociálních sítí zveřejněným dopisem všem příznivcům: „Nejsem si jistý, kdy spolu budeme opět hrát. Zní to divně, ale nechat kapelu po nějakou dobu spát je dobrou věcí pro nás všechny. Občas je prostě dobré jenom .. odložit to všechno na nějakou dobu do našich garáží,“ uvedl.

Krátce před zaslouženým odpočinkem kapela ještě nahrává píseň pro chystaný Grohlův dokument Sound City se zpěvákem Rickem Springfieldem. Další historie Foo Fighters se už píše spolu s tímto webem …

[Nahoru]


Nahoru ↑